εξωγήινος

poslední zvonění & after

vstávám v 5.50, rozespalej a naštvanej, protože tenhle den v týdnu vstávám pravidelně (legálně) v 9. nicméně se nasoukám do divnejch hadrů, který mi kupodivu přes noc nikam neutekly.. zkontroluju svou výbavu, vyrážim ven.  na místě srazu připravovaných trestných činů jsem zjistil, že nikde neni ani noha.. ale to už jsem se začal jak malej kluk těšit – na co? na naše poslední zvonění, možnost vrátit spoluškolákům všechny nespravedlnosti na nás spáchané, či jenom nesympatie (dokonce ani nemůsíte mít důvod! .) tak sme se kolektivně zřídili tématicky ve stylu “nebe, peklo, (ráj)”, v čemž se nádherně ukázalo, kam jednotlivci z našeho maturitního ročníku inklinují .)

samotný zábavný program sme si užili perfektně, dokonce i studenti jo, protože platili, až sem se nestačil divit, kde berou tolik peněz (mluvim především o primách a sekundách). po třech hodinách organizovaného chaosu sme si převzali vysvědčení, vyfasovali barevný knoflíčky determinující náš úspěch u maturit, a my začali po tomhle formálním happeningu počítat “vydělanou” hotovost. k našemu dalšímu překvapení jí bylo kolem 20.000, což se údajně maturantům už nějakou dobu nepovedlo. jdu ven, abych si pochilloval, zapaluju si cigáro a bavim se s Andělem.. z našeho rozhovoru vyplyne další vývoj situace, a sice, že se udělá bordel před školou, pak že se skočí ho hospody a event. i do centra, vybrat nějaký peníze od turistů, když už jsme tak zmalovaný .) i tak se stalo. vděčím Zdendovi za můj splněný dětský sen (kterýmžto byla jízda na střeše nějakýho auta). následoval slibovaný přesun do kosmáče, kde sme podpořili motivaci na další cestu, do centra, kam se nás ve finále z celkových cca. 90 studentů v ročníku odvážilo jenom 12.

centrální sockování

už jenom cesta tramvají, nás odpadlíků, kteří se nevešli do 2 aut, byla “vědění” (slovní hříčka). po několika desetiminutách sme se konečně znovu syntetizovali na místě srazu, tj. dole na václaváku. do toho začalo bejt fakt pěkně, vysvitlo sluníčko.. sečteno podtrženo, bylo nám “hej” .) začali sme dělat vokální bordel, pískat, křičet, vyřvávat “maturita, maturita”, což byla fakt sranda, že mě za chvíli nehorázně bolela huba z toho neustávajícího smíchu. tak si to valíme po příkopech, oslovujeme policajtku (bez výraznější reakce), skupinu francouzských slečen (kdy jsme zjistili, že vlastně nikdo neumí francouzsky x) až sme došli k prašný bráně, kde sme se rozhodli zakempit, páč páni řidiči byli totiž docela štědří (nedá se říct, že všichni, pochopitelně). zase jedem bordel, máváme papírama s nápisy “maturita – graduation – arbitur” (tušim .) tak přes 2 hodiny tam bruslíme mezi autama, vyťukáváme zavřený okýnka, aplaudujeme štědrým jedincům.. nutno uznat, že se taky bavili dobře .) mezi zajímavější momenty patří ještě “stáhnutí” svěřence náklaďáku ČSSD s voláním, ať přispěje, že je to jeho povinnost (dal 50). následoval náklaďák bohemia chips, kterej nám věnoval asi 7 balení mandlí a taxikář v nějaký old-school americký káře (tušim), kterej drobný neměl, ale dal nám cigáro .) postupem času, jak tak zjišťujeme své možnosti, začala se naše zmixovaná skupina specializovat za účelem dosažení vyšších zisků. demostruji na příkladu: “jé hele – mercedes! diano ber ho!” diana se skutečně osvědčila, když ve svém andělíčkovském kostýmku získala od nějakýho umaštěnýho Rusa pusu na čelo (ekl), klobouk a litr .) stala se tedy takovou výběrčí vyšších sociálních kruhů.

v tom vedru přišla zákonitě i únava a dehydratace (to hlavně .), tak jsme šli zpátky na přikopy, kde sme si koupili kolektivně cihlu, kterou jsme pořádně zmalovali a umístili (bylo námi slíbeno, že část výtěžku věnujeme charitě). zákonitě, po tom všem, následoval přesun do další hospody, kde sme se jali vypočítat zisk – něco málo přes 8 litrů. to nás hodilo do takový euforie, že jsme se demokraticky dohodli, co s penězma bude a nechali sme si z výtěžku zaplatit každýmu zúčastněnýmu pivo. pak padlo pár hermelínů, salátů, erární cigára a panák tequily pro dianu za zásluhy a částečně jako odškodné za újmu .)

závěrem bych rád poděkoval všem výše zúčastněným a všem, co tak štědře i symbolicky přispívali! zopakoval bych jednu myšlenku – užili sme si hromadu srandy a nádherně nás to stmelilo. sice trochu pozdě, ale přece .) popřáli sme si “příjemnej svaťák” (jak sarkastické) a odebrali se do svých lovišť..

// media

nářez fotek vám přináším na photostreamu, nicméně nejsem sám – gábina nováková má pro vás ještě kvalitnější na své rajčatové lepící pásce, a těšit se můžete na další, postupně budu přidávat .)